Vyhledat
  • Renata Dębicka

Vliv myofasciálních řetězců na dysfunkce čelistního kloubu(část druhá)

Aktualizace: kvě 7

Po úvodní porci anatomie, která je klíčová pro pochopení souvislostí, které budou představeny na následujících řádcích, se můžeme ponořit do propleteného světa pojivové tkáně.


Jak už jsme nakousli v závěru prvního dílu našeho článku, fascie jsou jemná vlákna elastických tkaní, která v souvislých vrstvách prochází celým tělem.

Můžeme si je představit jako trojrozměrné kontinuum, které propojuje kosti a svaly s dalšími strukturami. V chirurgické praxi nebo v prosektorium (na nebalzamovaných tělech) je často těžké určit kde má daný sval přesný začátek a kde konec právě ve vztahu s okolními strukturami. Na základě těchto zkušeností a klinických výzkumech čím dál více odborníků se oddaluje od teorie izolované práce jednotlivých svalů, ale pohlíží na ně jako na pojítka mezi tkáněmi propojené fasciemi. Tento jev dává základ konceptu lokálních změn, které jsou přes pohybové řetězce přenášeny na jiné mnohem vzdálenější oblasti od vzniku dysfunkce dané struktury (biotensegrace).



Dolní čelist (mandibula) je pohyblivým prvkem. K pohybu otevírání a zavírání dochází prostřednictvím otočného a posuvného mechanismu uvnitř samotného čelistního kloubu. Celý mechanismus je doplněn o nepostradatelnou funkci žvýkacích svalů, které se upínají na dolní čelist a jejichž princip fungování si můžeme představit na bázi “svalové kladky”.

(viz první díl)


S určitostí lze tedy konstatovat, že žvýkací svaly mohou značně přispět k rozvoji dysfunkce v oblasti čelistního kloubu za předpokladu, že je narušena rovnováha v jejich napětí. Za příklad nám poslouží bruxismus (parafunkční denní nebo noční aktivita, zahrnující skřípání, tření nebo zatínaní zubů), který může byt způsobem nadměrnou stresovou zátěží, ačkoli není vždy jeho primární příčinou.


V případě přílišného zatínaní zubů, dochází až k chronické kompresi disku (discus articularis) čelistního kloubu. Tato zátěž může zapříčinit abnormální stimulaci mechanoreceptorů v oblasti čelistního kloubu. Zmíněné mechanoreceptory mají značný přínos pro náš mozeček (malý mozek, Cerebellum). Mozeček si na základě těchto informací (ve spolupráci se zrakem a vestibulárním systémem) vytvoří “představu” o tom kde se tělo nachází v prostoru a tomu i přizpůsobí posturální vzorec těla. Změny v oblasti čelisti povedou ke kompenzačnímu chování svalstva v oblasti krční páteře, tak aby zachovat oči a čelist ve vodorovné poloze. Funkčnost čelistního kloubu je tedy determinována svalstvem a fasciemi, které se na ni upínají a receptory, které doslova určují držení těla.


Pokud Vám informace z předchozího článku a výše zmíněných detailů nezapadají do spojitosti -> Jakou roli v tom nese pojivová tkáň a jakým způsobem mají lokální dysfunkce v oblasti struktur čelistního kloubu dopad na tělo v širších souvislostech?? Pojďme si to předvést v teorii na malém příkladě.


Temporální fascie pokrývá spánkový sval (musculus temporalis). Tato fascie je spojena s povrchovou fascií krku přes zdvihač hlavy (musculus sternocleidomastoideus), který dále navazuje na fascie velkého prsního svalu (musculus pectoralis major) a přímého břišního svalu (musculus rectus abdominis) až k úponu v oblasti pánve. Tím získáváme pojítko mezi pohyby pánve a trupu zpět do oblasti spánkové kosti. Během chůze tak vytváříme přenos napětí mezi těmito strukturami.



Pokud tedy dojde k lokální dysfunkci v jedné z vyjmenovaných struktur na základě principu biotensegrace, může dojít k přetížení funkce struktur ve vzdálených oblastech, které se po čase - ačkoliv nejsou viníky vzniklé situace - mohou (často nepříjemným způsobem) začít domáhat naší pozornosti.


V našem případě vrstvy struktur v oblasti spánkového svalu jsou odděleny tukovými polštářky, jejímiž úkolem je snížit tření způsobené pohybem. Pokud skluznost pojivové tkáně (fascie) bude narušena, může to vést k nadměrnému třením a zánětu takového polštáře. Narušením mechanismu dojde k bolestem hlavy v spánkové oblasti a to vše přes zahuštění pojivové tkáně, která neodpovídá běžné biomechanice naší chůze.



Text: Renata Dębicka (web)

Fotografie & Ilustrace zdroje:

3D Atlas, Complete Anatomy 2021, link: https://3d4medical.com


Další zdroje článku (použitá literatura):

Rehabilitacja stomatologiczna, Karol Gorzechowski, wydawnictwo Kargo

Taśmy anatomiczne (Anatomy Trains), Thomas W. Myers, Wydawnictwo DB Publishing

Atlas funkcjonalny układu powięziowego człowieka, Carla Stecco, red. wyd. pol. Małgorzata Chochowska red. wyd. pol. Małgorzata Chochowska

Atlas fizjologii powięzi mięśniowej, Luigi Stecco, Wydawnictwo Polska 2020


Poznámka: Článek slouží ke vzdělávacím účelům ne jako lékařská rada.


60 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše