top of page

Vliv myofasciálních řetězců na dysfunkce čelistního kloubu (část první)

“Nejtěžší případy stomatologa, jsou ty nejlehčí pro ortopeda a nejtěžší pro ortopeda jsou nejlehčí pro stomatologa.”

Robert Walker

Krátký, ale výstižný. Tak by se dal nazvat citát Roberta Walkera, který v jedné větě poukazuje jak důležitá je mezioborové spolupráce v léčbě poruch v oblasti čelistního kloubu.

Klíčové pro léčbu dysfunkce (a to platí ve všech případech) je hledání její příčiny.

Práce v lokální oblasti poruchy bez rovnovážného stavu v níže položených místech lidského těla může ve výsledku přinést neuspokojivé výsledky v řešení problému pacienta. Příčina dysfunkce v kranio-mandibulo-spinální oblasti může být skryta v nesprávné okluzi,

v sakroiliakálním skloubení, hlezením kloubu (atd ..) nebo nejčastěji kompilací všech zmíněných činitelů.

Článek bude rozdělen do dvou části.

V té první se zaměříme na anatomii. Stavbu kloubu, typy pohybu, svalstvo a fascie.

V druhé části rozebereme dysfunkce v souvislosti s myofasciálními řetězci.

Obecně vzato orofaciální oblast má silné vazby na celý pohybový aparát, trávicí a dýchací ústrojí, psychiku jedince (atd..). To za sebou skýtá velice širokou škálu různých problému jejichž rozbor je mimo možnosti tohoto článku.

My si představíme alespoň pár návaznosti, které mohou mít na sebe vzájemný vliv.


Pojďme to tedy vzít pěkně popořádku.


Anatomie


Dolní čelist (mandibula) je tvořena tělem (corpus mandibulae), které je podkovovité s lůžkovým výběžkem (processus alveolaris), v němž jsou zubní lůžka (alveoli dentales) pro dolní zuby, a dvěmi větvemi (ramus mandibulae). Větve se dělí nahoře na přední svalový výběžek (processus coronoideus) a zadní kloubní výběžek (processus condylaris) s hlavičkou čelistního kloubu (caput mandibulae) a krčkem horní čelisti (collum mandibulae).



Čelistní kloub (articulatio temporomandibularis) je složitý, párový kloub. Zajišťující spojení mezi pohyblivou dolní čelistí a spánkovou kostí.



Spojení je tvořeno kloubním výběžkem dolní čelisti (processus condylaris mandibulae) zakončeným kloubní hlavičkou (caput mandibulae) a kloubní jamkou (fossa mandibularis), která je součástí spánkové kosti.

Celý kloub je zavzat do kloubního pouzdra (capsula articularis). Kraniálně se toto pouzdro upíná na spánkovou kost, kaudálně na krček kloubního výběžku dolní čelisti. Pouzdro obklopuje kloubní struktury, zamezuje úniku synoviální tekutiny, psobí proti silám, které by mohly kloubní struktury dislokovat, podílí se na propriocepci a výživě.

Povrch jamky a kloubní hlavice jsou pokryty vazivovou chrupavkou.


Kloubní hlavice je od jamky oddělena diskem (discus articularis), který tak kloubní prostor rozděluje na dva vzájemně nekomunikující prostory.

Úlohou disku je vyrovnávat zakřivení kloubních ploch, působí při převodu žvýkacích sil. Laterálně a mediálně je disk při svém obvodu připojen ke kloubnímu pouzdru, anteriorně se do disku upíná musculus pterygoideus lateralis (pars superior).

Zadní část disku je rozdělena v horní a dolní lamelu, mezi nimiž se nachází bohatě vaskularizované vazivo – tzv. Zenkerův retroartikulární polštář. Tato vaskularizovaná tkáň slouží ke stabilizaci disku a dále k nutrici a propriocepci.



Pohyb


Čelistní kloub umožuje pohyb čelisti ve všech třech rovinách (sagitální, vertikální, transverzální) je kombinací obou pohybových složek: translaní i rotační a je jednou z nejkomplikovanějších pohybových aktivit.


Základní pohyby jsou:

  • deprese mandibuly − otvírání úst;

  • elevace mandibuly − zavírání úst;

  • protrakce mandibuly – posun dopředu;

  • retrakce mandibuly – posun dozadu.

Při těchto pohybech dochází ke stejnému pohybu v obou kloubech zároveň (bikondylární artikulační komplex).


Poznámka: Případná dysfunkce na jedné straně se projevuje i na druhostranném kloubu

Dalším typem pohybu je:

  • lateropulse − pohyb ke stranám; v daném okamžiku dochází v kloubech pravé a levé strany k odlišným pohybům. Tento typ pohybu je kombinací protrakce strany jedné a rotace strany druhé. Hlavice, na jejíž stranu se lateropulse děje, zůstává v jamce a rotuje mírně laterálně. Kloubní hlavice opačné strany je posunována vpřed a dolů.

K provedení těchto pohybů slouží nejen struktury kloubu, ale podílejí se na nich také vazy (ligamenta) a svaly. Kloubní vazy zesilují kloubní pouzdro a limitují nadměrné pohyby, mají stabilizaní úlohu.


Jsou to:

  • ligamentum laterale (zabrauje oddálení kloubní hlavice dol a vped, limituje zárove posteriorní posun pi úplném zavení úst)

  • ligamentum mediale (zesiluje kloubní pouzdro na vnitní stran)

  • ligamentum stylomandibulare (limituje hypermobilitu ve smyslu protruze)

  • ligamentum sphenomandibulare (limituje hypermobilitu ve smyslu protruze)


Svaly ovlivňující pohyb kloubu jsou:


Svaly


V této části si představíme nejen struktury, které jsou přímo zapojeny při pohybu dolní čelisti, ale také svaly krku jejíž znalost se nám vyplatí v pochopení širšího kontextu vzniku dysfunkcí v oblasti čelistního kloubu.


Svaly hlavy (musculi capitis)

dělíme na:

  • svaly žvýkací (musculi masticatorii)

  • svaly mimické (musculi faciales)

My se pro potřeby článku zaměříme na svaly žvýkací.


Jedná se o:

Spánkový sval (musculus temporalis):


  • začátek: fossa temporalis

  • úpon: processus coronoideus mandibulae.

  • inervace: nn. temporales profundi (3. větev trigeminu)

  • funkce: addukce neboli elevace mandibuly (zavírání úst)



Žvýkací sval (musculus masseter):

  • začátek: arcus zygomaticus.

  • úpon: pars superficialis na angulus mandibulae a tuberositas masseterica, pars profunda na střed zevní plochy ramus mandibulae.

  • inervace: n. massetericus (3. větev trigeminu).

  • funkce: elevace mandibuly; povrchová část protrakce a hluboká část retrakce mandibuly



Vnitřní křídlovitý sval (musculus pterigoideus medialis):

  • začátek: fossa pterygoidea a tuber maxillae

  • úpon: tuberositas pterygoidea na angulus mandibulae (vnitřní plocha)

  • inervace: n. pterygoideus medialis (3. větev trigeminu)

  • funkce:

    • oboustranná akce – elevace mandibuly

    • jednostranná akce – tah mandibuly na opačnou stranu


Vnější křídlovitý sval (musculus pterygoideus lateralis):

  • začátek: crista infratemporalis alae majoris a lamina lateralis processus pterygoidei ossis sphenoidalis.

  • úpon: fovea pterygoidea pod hlavicí mandibuly, pouzdro čelistního kloubu.

  • inervace: n. ptegygoideus lateralis (3. větev trigeminu)

  • funkce: zahajuje otevření úst;

    • oboustranná akce – tah mandibuly dopředu

    • jednostranná akce – tah mandibuly na opačnou stranu

Svaly krku (musculi colli)

Svaly krku se dělí na

  • povrchové

  • podkožní

Kožní krční sval (musculus platysma):

  • začátek: fascia pectoralis et deltoidea

  • úpon: dolní okraj mandibuly (pars mandibularis), laterální část dolního rtu (pars labialis), podkoží tváře a koutek ústní (pars modiolaris).

  • inervace: n. facialis (VII.) (ramus colli).

  • funkce: ovládání napětí kůže (u starších lidí řasa), synergista mimických svalů labium inferius.

  • původ vzniká ze 2. embryonálního žaberního oblouku.


Zdvihač hlavy (musculus sternocleidomastoideus):

  • začátek: horní okraj přední části manubrium sterni, horní plocha extremitas sternalis claviculae.

  • úpon: processus mastoideus, laterální část linea nuchalis superior.

  • inervace: n. accessorius a vlákna z C2–C4.

  • funkce:

    • uklánění hlavy na stejnou stranu a rotace na opačnou (jednostranná kontrakce);

    • předsun a předklonění hlavy (oboustranná kontrakce);

    • zadní snopce záklon hlavy.

Nadjazylkové svaly (musculi suprahyoidei):

  • svaly umožňují pohyb jazylky a depresi dolní čelisti, spolupodílí se na funkci hlasové, dechu a zpěvu.

patří sem:

  • jazylkočelistní sval (musculus mylohyoideus), leží mezi dolní čelistí a jazylkou,

  • sval bodcojazylkový (musculus stylohyoideus), táhne se mezi trnovitým výběžkem kosti spánkové k jazylce

  • bradojazylkový sval (musculus genihyoideus) leží mezi dolní čelistí a jazylkou

  • sval dvojbříškový (musculus digastricus), který je tvořen dvěmi bříšky: mezi dolní čelistí a jazylkou, jazylkou a bradavkovým výběžkem kosti spánkové.

  • inervace je z hlavových nervů, sedmého a pátého, vláken z C1,2 jdoucí cestou větví podjazykového svalu z podjazylkového nervu (nervus hypoglossus - n.XII.).

  • inervace svalu dvojbřískového je z dvou různých nervů – přední bříško je inervováno z trojklanného nervu (nervus trigeminus, nervus mylohyoideus - n.V.), a zadní bříško je inervováno z lícního nervu (ramus digastricus nervi facialis - n.VII.).

Podjazylkové svaly (musculi infrahyhoidei):

  • jsou rozepjaty mezi jazylkou, chrupavkou štítnou a kostí hrudní

  • slouží k fixaci jazylky a její tažení kaudálně, spolupodílí se na funkci hlasové, dechu a zpěvu.

jsou to:

  • jazylkohrudní sval (musculus sternohyoideus), sval jdoucí od kosti hrudní k jazylce

  • štítohrudní sval (musculus sternothyroideus), sval jdoucí od kosti hrudní k štítné chrupavce,

  • štítojazylkový sval (musculus thyrohyoideus), sval jdoucí od chrupavky štítnicové k jazylce

  • lopatkojazylkový sval (musculus omohyoideus), sval jdoucí od lopatky k jazylce.


Svaly šikmé - kloněné (musculi scaleni):

  • jsou tři šikmé svaly přední, střední, zadní (anterior, medius, posterior), které začínají na příčných výběžcích krčních obratlů a upínají se na první a druhé žebro.

  • jejich funkcí je:

    • u jednostranné akce úklon krční páteře na stranu a otočení na stranu opačnou

    • oboustranná akce - předklánění krční páteře nebo zvedají žebra ve funkci pomocných dýchacích svalů (inspirium)


Hluboké svaly krční:

  • umožňují předklánění hlavy nebo uklánění na stranu.

  • jsou tvořeny:

    • sval dlouhý krční (musculus longus colli) – od nosiče ke kraniálním třem hrudním obratlům

    • sval dlouhý hlavy (musculus longus capitis) – od baze lební k příčným výběžkům krčních obratlů.

Fascie

  • mezodermní tkáň fibrózního kolagenu, která v souvislých vrstvách prochází celým tělem.

různí se:

  • funkcí

  • hustotou

  • místem svého působení a směrem kolagenových vlákem

fascie dělíme na:

  • povrchovou (vysoce elastická, upevněná hned pod kůží (pod dvěma vrstvami, škára))

  • hlubokou (pevná, hustá dobře zorganizována vláknitá vrstva, která obklopuje naše svaly)

    • => Sval:

      • součást hluboké fascie

      • tvoří ho jednotlivé snopce a vlákna : epimisium, perimusium, endomisium

  • viscerální (obklopuje vnitřnosti, není tak elastická jako povrchová fascie)


  • fascie oddělují jednotlivé struktury, umožňují jejich vzájemnou kluznost a současně svaly propojují do funkčních pohybových řetězců

  • myofasciální řetězce utvářejí neustále napjatou síť v propojení s dalšími strukturami (orgány,kosti, nervy, ....), tento systém, je velice citlivý, jestliže dojde ke změně na jednom místě, tato aktivita je přes zmíněné řetězce přenášena na jiné mnohem vzdálenější oblasti od vzniku dysfunkce dané struktury => biotensegrace

Fascie hlavy a krku

Dělí se na:

fascia temporalis

  • tuhá, pokrývá m. temporalis;

  • zač.: linea temporalis sup. (os parietale);

  • 2 listy:

    • lamina spfc. - úpon na arcus zygomaticus (zevní okraj)

    • l. prof. - úpon na arcus zygomaticus (vnitřní okraj)

fascia masseterica

  • m. masseter;

  • úpony:

    • ventr.: ramus mandibulae

    • kran.: arcus zygomaticus

    • dors.: přechod do fossa retromandibularis => fascia parotidea (kryje příušní žl.)

    • kaud.: => povrchová krční fascie

fascia buccopharyngea

  • m. buccinator

  • vzadu se napojuje na raphe pterygomandibulare

další útvary:

  • corpus adiposum buccae

    • lok.: fossa infratemporalis;

    • 2 laloky:

      • a) temporální => v přední části fossa temporalis,

      • b) bukální => mezi m. buccinator a m. masseter

  • lamina interpterygoidea

    • vazivová ploténka, lok.: fossa infratemporalis (mezi mm. pterygoidei)

Krční fascie: je tvořena 3 listy:

  • povrchový list (lamina superficialis fasciae cervicalis)- obaluje svaly na povrchu krku, probíhá od dolního okraje dolní čelisti po přední okraj kosti klíční a hrudní

  • střední, předprůdušnicový list (lamina pretrachealis fasciae cervicalis) – probíhá od jazylky laterálně a kaudálně na dorsální stranu kosti klíční a kosti hrudní

  • hluboký, předpáteřní list (lamina prevertebralis fasciae cervicalis) – kryje hluboké svaly krční







zelená – lamina superficialis fasciae cervicalis

růžová – lamina pretrachealis fasciae cervicalis

žlutá – lamina prevertebralis fasciae cervicalis


Fascie hlavy a krku (model Stecco®)


dělíme na:

  • Povrchová fascie (superficial fascia):

    • galea capitis

    • superficial temporal fascia

    • SMAS (superficial musculo-aponeurotic system)

    • musculus platysma

  • Hluboká fascie (deep fascia):

    • hluboká fascie lebky:

      • epicranial fascia

      • fascia temporalis (temporal fascia)

    • hluboká fascie tváře:

      • parotid–masseteric fascia

      • pterygoid fascia

      • Tenon’s fascia

      • fascia buccopharyngea (buccopharyngeal fascia)

    • hluboká fascie krku:

      • povrchový lis (superficial lamina (investing layer)

      • střední, předprůdušnicový list (middle lamina)

      • hluboký, předpáteřní list (deep lamina (prevertebral fascia)


Konec první části.



Text: Renata Dębicka (web)


Fotografie & Ilustrace zdroje:

3D Atlas, Complete Anatomy 2021, link: https://3d4medical.com

Internet, neznámý zdroj


Další zdroje článku (použitá literatura): Rehabilitacja stomatologiczna, Karol Gorzechowski, wydawnictwo Kargo

Funkční anatomie, Ivan Dylevský, vydavatelství Grada

Základy anatomie pohybového ústrojí, Doc. MUDr. Jitka Hanzlová, CSc. MUDr. Jan Hemza, Masarykova univerzita Fakulta sportovních studií

Léčba onemocnění čelistního kloubu, MUDr. Vladimír Macho a kolektiv, vydavatelství

Grada

Functional Atlas of the Human Fascial System, Carla Stecco, Elsevier Books, 2014

Fotografický interaktivní atlas člověka, link: http://www.atlascloveka.upol.cz/cs/index.html

Poznámka: Článek slouží ke vzdělávacím účelům ne jako lékařská rada.

278 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Spatial Body

bottom of page