Vyhledat
  • Renata Dębicka

Protizánětlivá dieta jako nedílná součást úspěšné terapie

Jakkoli by se Vám podle následujících řádků mohlo zdát, že nadpis je naprosto v rozporu s tématem, trvám na tom, že nedošlo k žádnému omylu.


Primárním úkolem tohoto článku totiž není pojednání o typech vertebrogenních onemocnění , ale zaměřuje se na mechanismy, které můžeme využít v dalším širším kontextu myšlení a pohledu na lidské tělo jako celek.

Dostupné výzkumy nám ukazují, že už v důsledku kontaktu fragmentů meziobratlové ploténky s nervovou strukturou (bez její komprese) dochází k silné zánětlivé reakci nervového kořene. To způsobuje otok a výrazné zvýšení tlaku a průtoku krve uvnitř kořene. (pozn : pro srovnání, kontakt svalové nebo tukové tkáně s kořenem nezpůsobuje podobné reakce na úrovni dynamiky tekutin).


Stručně si z toho tedy můžeme vyvodit následující. Poškození struktury disku je zdrojem uvolňování zánětlivých mediátorů nejen v oblasti poškození, ale také uvnitř samotného nervového kořene. To má za následek zánět tkání, které nebyly ovlivněny mechanickým traumatem.


Definice Víme, že zánět je velmi složitá reakce živého organismu na poškození, zahrnující komplex biochemických a imunologických změn a existuje celá řada definic.

Je to stereotypní, složitá vývojem získaná schopnost reakce živých organismů na


Foto: Aplikace Complete Anatomy (web)


různá poškození, sestávající se z jevů charakteru alterativního (poškození buněk), exsudativního, proliferativního a imunitního, které obvykle probíhají sukcesivně, jde-li o zánět reparativní anebo simultánně, jde-li o zánět defenzivní.


Zánět je základním nástrojem vrozené imunity, tzn. reakcí na poškození. Je výrazem ochranné přizpůsobivosti a jedním z regulačních mechanismů homeostázy.


Dále je současně nejvýznamnější obranou a také sebepoškozující reakcí organismu. Většinou nejde odlišit, kdy je zánětlivá reakce mobilizovaná k obraně a kdy je organismus zbytečně poškozován.


Zánětlivá reakce probíhá ve vaskularizované pojivové tkáni a účastní se jí krevní plazma, všechny cirkulující krevní buňky, krevní cévy, a buněčné a mezibuněčné složky pojivové tkáně.

Rozlišujeme tyto fáze:

  • 1. fáze: Buňky poškozené tkáně uvolní chemické signalizační molekuly (histamin a prostaglandin).

  • 2. fáze: Rozšíření blízkých kapilár, které jsou potom více propustné. Tvoří se srážlivé elementy a nastává proces srážení.

  • 3. fáze: Chemotaktické faktory (chemokiny) uvolněné z různých buněk lákají fagocytární buňky z krve.

  • 4. fáze: Fagocytární buňky se dostanou ke zraněnému místu, pohlcují patogeny a zbytky buněk. Následuje uzdravení tkáně, které urychluje mírně zvýšená teplota.

Klinické projevy

  • rubor, zčervenání – je projevem hyperémie zánětlivého ložiska, při kterém se zvyšuje jak množství krve v jeho cévní síti, tak množství vlásečnic, kterými krev protéká,

  • calor, zteplání – je dáno zvýšeným průtokem krve ložiskem (hyperémie), dále zvýšenou intenzitou katabolických procesů a vznikem pyrogenních látek,

  • dolor, bolest – způsobena biochemickými, fyzikálně-chemickými a mechanickými změnami v zánětlivém ložisku. Jde především o hromadění kyselých metabolických zplodin (acidóza tkáně), tvorbu a uvolňování eikosanoidů, zvýšený osmotický a onkotický tlak v tkáni, zvýšenou koncentraci draselných a vodíkových kationů, jakož i mechanický tlak tkáně působící na nervová zakončení v ložisku,

  • tumor, otok – souvisí se zvýšeným objemem krve v ložisku a následným výstupem tekutiny a krevních buněk z krve do tkání (proces zvaný exsudace a infiltrace),

  • functio laesa, porucha funkce – je způsobena poškozením tkáně, poruchami krevního a lymfatického oběhu a reflexním útlumem aktivity postiženého orgánu.

Fyziologie trávení


Došli jste až sem (výborně!) a pořád si říkáte co to má společné s potravinami?

Otočme list a podívejme se co tento proces zahrnuje.

Při procesu trávení jsou jednotlivé živiny (sacharidy, bílkoviny, tuky) rozkládány pomocí specifických trávicích enzymů na jednodušší látky

Metabolismus je soubor chemických reakcí, ve kterých se z látek zpravidla přijatých (po jejich digesci a absorpci) získává energie a látky nezbytné k výstavbě a obnově struktury a funkce buněk, tkání a celého organizmu a k udržování konstantní tělesné teploty.

Ilustrace: Renata Dębicka


Cílem velké části reakcí probíhajících v buňkách je uvolnit chemickou energii z látek přijatých potravou a přeměnit ji na formu využitelnou pro energetické zajištění celé řady procesů: svalové kontrakce, sekreční procesy, udržování membránového potenciálu aktivním transportem iontů, chemické syntézy látek, absorpční procesy ve střevě a dalších. Univerzálním zdrojem energie pro tyto procesy je ve všech buňkách adenosintrifosfát (ATP).

Jste to co jíte

To co jíme, přímo ovlivňuje stav naší střevní mikroflóry. Ta je klíčovým prvkem našeho imunitního systému, který úzce souvisí s obrannými funkcemi lidského těla. Správně vybrané potraviny stimulují naši imunitu a účinnost v boji proti infekcím.

Proto vybrané složky potravin mohou mít také potenciál předcházet a zmírňovat proces zánětu. Naopak nesprávné stravovací návyky, jako je konzumace příliš velkého množství cukru, soli, smažených nebo vysoce zpracovaných potravin, zvýší jeho riziko.

Protizánětlivý účinek se připisuje potravinářským výrobků, pro které je charakteristická

přítomnost omega-3 polynenasycených mastných kyselin, antioxidantů nebo jiných biologicky aktivních složek.

Seznam doporučených potravin:

  • syrová zelenina a ovoce by měly tvořit alespoň poloviční množství toho, co sníme za celý den, zejména: borůvky, ostružiny, třešně, rybíz, jahody, maliny, citrusové plody, špenát, zelí ;

  • brokolice, kel, mrkev, rajčata, paprika , lilek, cibule, česnek atd ;

  • čerstvý extra panenský olivový olej a řepkový nebo lněný olej;

  • ořechy a semena, zejména vlašské ořechy, lískové ořechy, mandle;

  • čerstvé, mastné mořské ryby, jako je losos, tuňák, sardinky, makrela;

  • semena luštěnin, jako jsou fazole, čočka, cizrna a sója (jsou skvělou alternativou živočišných bílkovin);

  • celozrnné cereální výrobky, čili pohanka, ječmen, perličkový ječmen, bulgur, hnědá rýže, čirok, celozrnný chléb, celozrnné těstoviny;

  • přírodní koření, jako je zázvor, rozmarýn, kari, oregano, kajenský pepř, hřebíček, muškátový oříšek, kurkuma

Závěrem Jakkoli se Vám téma výživy mohlo na začátku článku zdát na míle vzdálené od Vaší pohybové nebo manuální praxe a nedovedli jste si představit jak nesprávný obsah talíře může zkomplikovat úspěšný průběh rekonvalescence, doufám, že jste získali motivaci vzdělávat se dalším směrem.

Tip: Máte ve svém okolí odbornínka z oblasti výživy? Nebojte se navázat spolupráci v rámci celostní péče.



Text: Renata Dębicka (web)


Další zdroje článku: Wikipedia https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1n%C4%9Bt

Muni: https://www.fsps.muni.cz/inovace-RVS/kurzy/fyziologie_vyzivy/7_traveni.html

Vlastní skripta a odborné texty


Fotografie: Aplikace Complete Anatomy (web)

Ilustrace: Renata Dębicka (web)

Upozornění: Článek slouží jen k informačních účelům ne jako lékařská porada.

148 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

vážíme se toho, že naši partneři jsou leadeři

ve svých oborech

1/1

Těšíme se na Vaše dotazy a spolupráci

email: 

Renata Dębicka

IČO: 06911331

 

telefon: 

+420 721 292 512

Pracovní dny 9.00 - 17.00

 E-shop: 

  • Black Instagram Icon
logo sygnet _Obszar roboczy 1.png
vzdelanivpohybu © copyright
  • Black Instagram Icon