Efektivita lidské chůze

Chůze je základní pohyb člověka, k němuž se vyvíjel několik miliónů let. Hlavním atributem je její efektivita – na počátku tomu bylo naopak, využívali jsme spoustu energie k tomu, abychom přežili, ulovili kořist a putovali velké dálky. Dnes však patří mozek mezi největší spotřebitele energie a tělo je uzpůsobeno tak, aby ji co nejvíce ušetřilo. Vlivem moderního života však o tuto funkci postupně přicházíme. Jak? Pojďme si ukázat pár příkladů.

Adaptace dopadových sil

V minulém článku jsme si řekli, že dopadové síly při došlapu vnímáme jako VIBRACE – ta je snímána přes fasciální síť, kde je vytvářeno napětí. Při kontaktu chodidla se zemí během chůze – došlapu – na nás působí 1,5 násobek vlastní tělesné váhy, kterou musíme přijmout. Faktem ale je, že při odrazu od země vypouštíme zpět energii, která odpovídá 2,5 násobku naší tělesné váhy. Jak je to možné? Je to díky zachování kinetické energie ve fascii, ve které probíhá tzv Stretch Shortening Cycle (cyklus natažení/stažení)a jejímu následnému uvolnění zpět. Představte si to například jako prak, do kterého vložíte kámen, natáhnete a vystřelíte.

Dalším skutečností je rychlost přijmutí této dopadové energie – při chůzi se absorbuje rychleji než 50ms, při běhu poté rychleji než 20ms. Z vědeckých výzkumů ale víme, že naše nejrychlejší vlákna dokážou absorbovat tuto energie ne za méně než 70ms. Jak tedy dokážu zmírnit dopadové síly a zefektivnit chůzi, běh, či jakoukoliv sportovní aktivitu? Odpověď zní PRE-AKTIVACE svalů a pojivové tkáně. Dříve, než se pata dotkne země, dochází k předpětí tkáně v chodidle a tím se tak chodidlo stane stabilní plochou pro dopad.

Ztráta vjemu

Co ale může negovat tuto adaptaci a zpomalit svalovou odezvu? PODRÁŽKA. Čím silnější podrážka je, tím více absorbuje vibraci a náš nášlap se tak stává tvrdším a méně kontrolovaným. Tím můžeme přispět k častějším zánětům a poškozením vazů a šlach v případě plochonoží, nebo únavovým zlomeninám v případě vysokých kleneb. Neztrácíme tak jen část pohybovou, ale i smyslovou, kdy nemáme dostatečný příjem informací pro vnímání těla v prostoru. To se stává klíčovým pro vyrovnání se s gravitací, proti níž jsme každý den.

Čím zlepším?

Obuv – čím tenčí podrážka bude, tím více se bude chodidlo a jeho vnitřní svalstvo zapojovat do hry. Neznamená to však, že po 20ti letech používání silnější obuvi přejdete na 3mm Barefoot. Váš mozek už má před programované vzorce pohybu i skrze Vaší obuv. Proto je vhodné nejdříve chodidla stimulovat a aktivovat, poté postupně přecházet na tenčí a širší obuv. Stimulaci můžete podpořit například strukturovanými vložkami, které redukují vertikální působení sil a zároveň zvyšují subjektivní vnímání plosky chodidla. Aktivaci pak můžete provádět cviky na hluboké svaly chodidla, jako například Short Foot – viz obrázek.

Závěrem

Stačí se zaměřit jen na chodidla? Tedy vnější stimulaci receptorů k tomu, aby moje tělo mohlo správně fungovat? Nejspíš ne. Proč? Protože tělo funguje jako komplex. Stejně tak, jako je důležité vnější vnímání okolního světa, je důležité i vnitřní vnímání našeho těla. O tom ale, třeba zase příště 😊

Text: Alexandr Kolárik (web)

Fotografie: Alexandr Kolárik

Poznámka: Článek slouží ke vzdělávacím účelům ne jako lékařská rada.